Dominik Mareš vyhlíží svůj návrat: „O své místo se poperu!˝
Dominik Mareš má za sebou nepříliš příjemné období. V polovině února tohoto roku se 20letý záložník pardubického týmu nepříjemně zranil v tréninkovém procesu. Po sedmiměsíční fotbalové odmlce se ale konečně začíná naplno připravovat s A-týmem, a vypadá to, že již brzy uvidíme tohoto hráče, který do Pardubic přestoupil v létě roku 2021, běhat po ligových trávnících. V našem rozhovoru pro klubový web přiblížil, jak složitá pro něho byla sedmiměsíční fotbalová odmlka.
Zranil ses v únoru tohoto roku. Připomeň pardubickým fanouškům, o co šlo..
V tréninku na umělé trávě za Letním stadionem jsem šel do souboje. Bohužel jsem si u toho přetrhl přední křížový vaz, a k tomu jsem u toho měl i něco s menisky. Musel jsem jít na operaci a dát si od fotbalu na nějaký čas pauzu.
Jak to aktuálně s tvým zdravotním stavem vypadá?
Zrovna dnes jsem zvládl celý trénink s A-týmem. Myslím, že jsem ho odtrénoval dobře i běžecky. Koleno už nijak necítím, za což jsem hrozně rád.
Jak jsi prožíval období, kdy jsi nemohl běhat s balónem po hřišti?
Měl jsem sedmiměsíční posilovací program, abych se dostal co nejrychleji zpátky na trávník. Každý den jsem tedy jezdil do posilovny, jen občas o víkendu bylo volno. Snažil jsem se tomu dávat vše a pracovat na sobě.
Jsi nažhavený na ligová utkání, do kterých nastoupíš?
Neskutečně moc se nemůžu dočkat. Už po dvou měsících fotbalové pauzy jsem to vlastně nevydržel. Nevěděl jsem, co mám bez fotbalu dělat a hlavně, jak dlouho to ještě potrvá. Celou dobu jsem v duchu věřil, že z toho bude jen půlrok bez sportu, teď už je to 7 měsíců a teprve začínám na sto procent. Těším se, až to bude zamnou a já budu moci dělat naplno to, co mě baví.
Je pro hráče náročné se po zranění dostat zpátky do sestavy ligového týmu?
Návrat po zranění je vždycky těžký. Na druhou stranu věřím tomu, že trenérům ukážu, co ve mně je a o své místo v základní sestavě se poperu.
Stihl sis zahrát v CFIG Areně, byť jen 28 minut v otevíracím utkání proti Slavii. Přesto, byla i vidina domácích zápasů speciální motivací na sobě během nucené přestávky pracovat?
Celých sedm měsíců jsem do CFIG Areny jezdil své spoluhráče při domácích zápasech podporovat. O to víc mi to postupem času začínalo chybět. Ještě pořád to pro mě motivace je.
Užíval sis jako divák atmosféru při domácích utkáních v CFIG Areně?
Na jaře byla ta atmosféra opravdu skvělá. V této sezóně je to trošku horší, nicméně jsem rád, že pořád dokáží pardubičtí fanoušci svůj tým hnát dopředu tak, jak to dělají. Já sám se těším, až ucítím atmosféru publika na hřišti a bude mě hnát dopředu.
